O původním (vyhořelém) kostele

1275 – První zmínka o filiálním kostele ve Zvoli (podřízený Mohelnici)

1378 – První místní farář

1423 – Vypálen husity

1444 – znovu obnoven a vysvěcen

1611 – postavena věž, dány hodiny a zvony

1854 – vyhořel

Starý farní chrám svatého Egidie (Jiljího), který stál na místě nynější školní budovy,
byl zničen požárem 26. září 1854, který vypuknul v sousedství. Byly zničeny zvony
a všechno kostelní nářadí. Kostel i s pozůstatkem věže byl pokryt šindelem a uvnitř dán dřevěný prkenný strop.

           Rozhodnutí o stavbě nového kostele

Starý kostel, o vnitřní ploše 186m², nestačil pro farnost, která v té době čítala 3500 věřících. Proto  olomoucký arcibiskup Bedřich Egon z Fürstenberku, rozhodl o  stavbě nového chrámu a tu také dne 26. listopadu 1858 nařídil, když schválil plány vypracované Františkem Drbalem, ředitelem arcibiskupského stavebního úřadu v Kroměříži.

            V následujícím roce 24. ledna 1859 bylo  komisionální lokální ohledání nového místa pro chrám. Byli tu: krajský komisař Bartl, zeměměřič Schier a František Biefel, který měl provedení  stavby na starost. Začalo se 16. března 1859 zaměřováním a dodáváním potřebného materiálu stavebního.

           Stavba nového kostela

V červenci roku 1860 byl zřízen vodovod od vranovského potoka na místo, kde se pálily cihly. Byly postaveny vápenné pece a vozil se stavební kámen od Pobučí a Slavoňova.

24. března bylo započato s kopáním základů. Kontrolními vrty bylo zjištěno,
že bude třeba půdu pod základy upevnit piloty. A tak bylo zaraženo 235 okovaných borových pilotů dlouhých 13 stop (4,1m) kladivem těžkým 1 cent (56kg) pod základy, poměrně nejvíce pod věž.

Ke konci září r. 1860 posvětil a položil děkan, farář základní kámen kostela
a 4. října bylo započato zdění základů.

V dalším roce 1861 byly vystavěny zdi kostela do výšky 7m a 60cm.

Roku 1862 byla dokončena hlavní římsa a krov, ten byl ze dvou třetin zakryt břidlicí. Následující rok 1863 byla zaklenuta loď kostela a presbytář, dostavěna věž
a zomítáno presbyterium.

Na to roku 1864 bylo zomítáno klenutí, pak zdi lodi uvnitř i z vnější strany a vymalovány, byly provedeny omítky unitř věže, kamenné schodiště ve věži, postavena věžní střecha, báně a vztyčen kříž. Pak se  ještě postavilo zvonové lešení a zomítala věž.
17. května téhož roku byly přivezeny zvony ze zábřežského nádraží, pověšeny do věže
a po době dlouhých 10 roků opět zazníval hlahol zvonů z nové chrámové věže.

V sobotu dne 5. srpna 1866 byla postavena socha Panny Marie v čele kostela.

Téhož roku 1866 děkan Jan Kašpar kostel narychlo požehnal, aby nemohl být použit k vojenským účelům a začaly se sloužit první bohoslužby.

Olomouckým arcibiskupem byl vysvěcen až o deset let později, 2. července 1876.

 O kostele

            Chrámová budova nemohla být pro táhnoucí se okresní silnici a nově postavený hřbitov a již stojící farní budovu, postavena svatou osou to je od  „východu k západu“ a stojí směrem od jihu na sever.

            Zvolský kostel je novogotická  stavba loubová osvětlená šesti okny a klenutá křížovým klenutím podepřeným masivními pilíři.
Klenutí samo má sílu 12 víd. palců (cca 32 cm).

            Každé okno má světlost 10 m² , rámy a křídla jsou z modřínového dřeva. Původní dlažba byla z maletínského pískovce s břidlicovými vložkami.

Přední fasáda chrámová je v prostředním rivalitu (výstupku) ozdobena krásným portálem se dvěma sloupy z margaretského pískovce, které vytvořil hranického rodák žijící ve  Vídni Josef Heinrich.

Nad portálem je velké okno, které osvětluje prostor věžních hodin, pod ním visí dva štíty: jeden znak olomouckého arcibiskupství rozdělený ve čtvero polí, nichž ve dvou zlatých po jednom jednohlavým černým orlu se zlatou hvězdou na prsou a druhých dvou polích červených po šesti stříbrných hrotech; druhý štít nese znak lantkraběte Fürsenberka, čtyři pole a střední štítek, uprostřed fürstenberský orel, ve dvou polích po stříbrné kostelní korouhvi, v ostatních dvou po černém, šikmém zubatém břevně, štít sám jedenácti modrými mraky obemknut.

            Nad tímto oknem stojí  ve výklenku socha Neposkvrněného početí Panny Marie
od Josefa Heinricha

            Z prostředního risalitu vystupuje štíhlá čtyřrohá věž  se čtyřmi velkými okny
s žaluziemi. Střecha má tvar jehlanu a je korunována železným dvouramenným arcibiskupským křížem 3,16 m vysokým. Střecha chrámová je vysoká 6m 60cm. Kostel
je v čele 16m 75cm široký, uvnitř až po zábradlí 40m 45cm dlouhý. Presbyterium je uvnitř
12m 60cm široké a 12m 60cm vysoké.Věž je od země po hrot kříže vysoká 50m. zdivo
od spodu po římsu 16m 17cm, od římsy po střechu 14m 22cm střecha s křížem 19m 61cm. Základna věže je tvořena čtvercem o základně 4m 70cm. Celková vnitřní plocha kostela
je 303,5m² z toho pro věřící 254m². Výška klenutí od dlažby je 15m 17cm. Při stavbě bylo použito  ⅔ kamene a ⅓ pálených cihel, a to tak, že vždy 66cm zdi je kámen a 33cm cihel. Cihly na klenutí byly páleny tak že byly přidány do hlíny piliny, tak že každá cihla
je o 19 dkg lehčí proti obyčejné cihle použité na zdi. Proto je jedno křížové pole klenutí s jeho 9000 cihlami o 1700kg lehčí.

            Kamení na vápno bylo dovezeno z Lesnice, na zdění z Pobučí a Slavoňova, vápno bylo páleno na stavebním místě, cihle byly dělány na poli pod Pobučskou a u Lukavice.

             Hlavní a boční oltáře daroval arcibiskup. Pocházejí z olomoucké katedrály,
která v té době procházela regotizací. Oltářní obraz Neposkvrněného početí Panny Marie maloval vídeňský malíř Tobiášovský. Na bočních oltářích byly původně obrazy sv. Jiljí a sv. Jana Nepomuckého (nyní pod kůrem)

Kazatelna s křtitelnicí je vytesána z ostřihomského červeného mramoru zhotovena
od sochaře Arnolda z Brna. Kazatelna je osmistranná v podobě kalichu nese ve třech polích reliéfy z bílého mramoru: hlavu Cyrila, Metoděje a uprostřed Spasitelovu.

Varhany měli 15 rejstříků a postavil je Karel Kütler z Opavy.

Původní zvony měly akord f-h-d a vážily: 713, 375, 260kg a umíráček 32,5kg.

Kříž vykul volský kovář Jan Novotný a sám i na místo upevnil.

Báně je měděná a jsou v ní časopisy, fotografie a památný spis.

Věžní střecha není vybudována podle plánu, původně měla být o několik metrů vyšší. Když byla věžová střecha z trámů hotova, přišel jednou v noci náhlý orkán a shodil ji na farní budovu, protože tesaři krov nepřipevnili ke zdi. Nenašel se již druhý tak vysoký strom pro vřeteno krovu.

Při bourání starého kostela byly mnohé starožitnosti odsud přeneseny do nového kostela. Náhrobní kámen zakladatele kostela, hraběte Žerotína byl zazděn do stěny poboční kaple nového kostela. Kámen pochází z roku 1528, kterýžto rok zemřel zmíněný patron. Vyobrazen tu v reliefu rytíř v železném brnění s mečem po boku, pod nímž u nohou jest znak Žerotínův lev s mečem v předních tlapách. Pak náhrobní kámen rytíře Zvolského ze Zvole se štítem s rodinným erbem, na němž jsou vyobrazeny dvě lilie. Pravděpodobně z roku 1260. Z tohoto rodu pocházeli také dva olomoučtí biskupové Kuneš ze Zvole 1430-1434 a Bohuš ze Zvole 1454-1457.

Výlohy stavební byly:

Práce:   Zednická a tesařská              10.521 zl.
Sochařská a kamenická                      4.177
Pokrývačská, materiál                        1.000
Stolářská                                                  1.260
1.500
Kotlářská (báň)                                      251
Zámečnická                                            749
Kovářská                                                  1.994
Natěračská                                              168
Sklenářská                                              186
Socha Mariánská                                  230
Postavení dovezení a štafírování oltářů         2.767
Obraz Panny Marie na hlavním oltáři             1.000
Svatostánek                                                              226
Zábradlí u presbyteria                                         170
Kazatelna                                                                  1.361
Křtitelnice                                                                 83
Zpovědnice                                                               474
Kůr a varhany                                                          1.047
Hromosvod                                                              65
Kříž na věži                                                              150
Zvony             (bez lešení)                                    2.453
Různá vydání                                                         577
Materiály                                                                 13.538
Dovoz                                                                        8.847
Práce nádenická a vodovod                            6.785
SOUHRNĚ                                                                71.660 zlatých

Další práce

1875 – zřízeny věžní hodiny (Martin Rezek Jindřichův Hradec)
1906  –  malování interiéru kostela
1909 – nové lavice
1912 – elektrické osvětlení (Fr. Křižík Olomouc-Karlín)
1917 – rekvírovány zvony, zbyl jen nejmenší
1918 – rekvírována část píšťal varhan
1923 – nové zvony všechny tři
1926 – doplněny zabavené píšťaly varhan
1932 – oprava hodin, nové ciferníky
1941 – nová dlažba, zrekvírovány zvony mimo umíráčku
1942 – křišťálové lustry a lampy
1952 – nová omítka průčelí kostela a věže
1953 – nová elektroinstalace 1. mikrofon
1959 – omítka celého kostela, nátěr oken
1965 – změny v liturgickém prostoru
1970 – nový rozhlas
1974 – nová křížová cesta
1974 – výměna břidlice na věži za plech (bez lešení)
1975 – nový rozhlas, nátěr věže
1976 – nový zvon
1977 – malba kostela
1982 – oprava varhan
1989 – nová fasáda věže
1990 – fasáda kostela
1997 – nový hodinový stroj (obec Zvole)
1998 – nový rozhlas
2004 – plynové topenÍ, zdvojení oken
?        – nový nátěř kostela (modrá barva)
2017– nové ozvučení

Kostel se nachází ve středu obce Zvole, u hlavní silnice I/44 Zábřeh – Mohelnice. Přímo před kostelem je možnost parkování, asi 150m od kostela se nachází autobusová zastávka a necelé dva kilometry od kostela je vlakové nádraží v Lukavici.