O smyslu kříže
Ú V O D :
Jsme tu Pane před tebou, klečíme před Božím hrobem a chceme si ještě jednou
prožít tvou cestu kříže. Nechceme tu být jako diváci a posluchači, ani tu nechceme
být jen jako jeruzalémské ženy – s citem a pláčem – ale chceme tu být s
otevřeným a chápavým srdcem Marie a Jana, kteří s tebou stáli i pod
křížem. Chceme se snažit pochopit alespoň trochu, co je kříž, a do svého života
ho přijmout!
Budeme odpovídat: Pane
prosíme dej nám k tomu potřebné milosti !
1. Dva světy
============
V Kristu a Pilátovi – se jasně rýsují dva světy: svět kříže v Kristu a svět
lidský v Pilátovi. Kristus svázaný, bezmocný, ponížený, potupený, odsouzený –
prostě slabý.
A Pilát ve své moci, na vladařském křesle, vynášející rozsudek, svrchovaný.
Pane, my víme, na které straně je vítězství, Pilát bude smeten dějinami,
poněvadž chce zachránit sám sebe, svůj život jen lidskými prostředky,
spoléháním na císaře.
Ty se zcela vydáváš, zdánlivě ztrácíš svůj život – vydáváš ho do rukou Otce.
Přijímáš soud, utrpení – ne pro utrpení – ale protože je to vůle Otce.
Chceš nás učit, že i slabost, pronásledování, odsouzení je spásou, vítězstvím –
ale jen jestliže je to vůle Otcova, jestliže za tím stojí Bůh.
Pane, dej nám chápavé srdce !
Pane prosíme
dej nám k tomu potřebné milosti !
2.Přijímání kříže
=================
Sotva jsme vstoupili na cestu za Kristem, sotva jsme začali rozjímat – už je tu
kříž. Řekli jsme si, že se budeme učit chápat kříž. Chtěli jsme možná
meditovat, rozjímat, přemýšlet o kříži – ale Kristus nám dává hned na počátku
na srozuměnou, že chápat – to neznamená přemýšlet, uvažovat, meditovat – ale
chopit se – ne především myšlenkou, ale svýma rukama, svým celým tělem,
životem!
Napřed se chopit – uchopit a pak
pochopit – to je přesně cesta kříže.
Chopit se ho ne proto – že kříž chápu, že jsem ho pochopil – ale proto, že je
to vůle Otce, moudrost otce – i když to srdcem, myslí nechápu!
Pane, dej nám nejen chápavé srdce ,ale i ochotné ruce i tělo pro kříž.
Pane prosíme
dej nám k tomu potřebné milosti !
3.Nepadne-li zrno do země
=========================
Hned jak se uchopil Kristus kříže, po pár krocích, dává nám pochopit, že kříž
není jen nějaké břemeno, ale že je to nástroj, který rozdrtí to lidské v nás,
který zatlačí zrno do země, nejen aby zemřelo – ale aby vydalo stonásobný
užitek, ne mocí a silou lidskou, ale mocí Boží.
Kříž je moc Boží ke spáse, i když zdánlivě lidsky vzato, je to nástroj smrti.
Je to jediný prostředek, nástroj štěstí – i když je to paradoxní! Pomáhá, aby
praskla tvrdá lidská slupka a ukázalo se božské jádro našeho života. Proto
často sráží na zem.
Pane, dej, abychom se znovu chopili kříže, i když pod ním padáme.
Pane
prosíme dej nám k tomu potřebné milosti !
4.Kříž nesou svatí
==================
Lidé často pokládají kříž za trest. Nechtějí se ho chopit, poněvadž se domnívají,
že si jej nezaslouží. Jestliže však nese kříž Kristus – nevinný Beránek,
jestliže s ním na cestě kříže jde jeho Matka, čistá, svatá, pak mě to nutí
pochopit, že kříž nesou často právě ti čistí a dobří, protože kříž není trestem,
ale prostředkem spásy.
Pane, dej, ať se neptáme “PROČ”, když jsme nevinní, ale ať pochopíme
a neseme ochotněji svůj kříž.
Pane prosíme
dej nám k tomu potřebné milosti !
5.Nepochopení hříšných
======================
Lidé hříšní kříž nést nechtějí! Proč? Poněvadž jsou neochotní? To ne, ale
poněvadž kříž nechápou: nevidí ve světle víry, že kříž není jen dřevo popravy,
že není jen trestem – ale jestliže ho nesou svatí – že je nástrojem spásy.
Nechápou, že Bůh volí to, co je slabé, opovržené, nepatrné, aby právě na té
slabosti a ubohosti jasně zazářila a projevila se Boží moc a síla. To je
moudrost kříže.
Pane, dej nám chápat tvou moudrost, projevenou v kříži, ať se ho ochotně chopíme!
Pane
prosíme dej nám k tomu potřebné milosti !
6.Měřítko kříže
===============
Kolem cesty, po níž šel Kristus s křížem, bylo plno diváků. Viděli tu velikou
veřejnou potupu Kristovu, byli rádi, že je nestihlo něco takového, byli
schováni v bezejmenném davu. Na cestě stál jen Kristus ve své potupě a – kati.
Šimon se nechal nutit, aby jasně naznačil divákům, že s křížem nechce mít nic
společného. Ale ochotně slabá Veronika oddělila se od bezejmenného davu – svým
skutkem lásky se hlásila ke kříži – veřejně – neohlížela se na potupu a
posměch. V potupě, v posměchu, v kříži má Kristus božskou důstojnost. I když v
očích lidí vše ztratil. Měřítko lidské- zachovat si důstojnost, lesk, uznání lidí,
měřítko kříže – zachovat si Boží přízeň a vše ostatní ochotně ztratit.
Pane,dej nám sílu chápat moudrost kříže.
Pane
prosíme dej nám k tomu potřebné milosti !
7.Nová výzva
============
Je obdivuhodné, jak se Kristovy pády střídaly s různými setkáními s lidmi:
Kristus padl poprvé, abychom chápali: pak přichází chápající Matka a chápající
Veronika, aby také nesly kříž s ním, pak je tu Šimon – odmítá, a Kristus,
jakoby chtěl znovu vykřiknout na všechny lidi svým pádem: i když odmítáte,
zůstane pravdou, že jedině přijetí kříže vás může naplnit klidem, vnitřním
pokojem a dovést vás k trvalému štěstí!
Pane, ať nemusíš pro nás znovu a znovu padat, dej, ať už konečně pochopíme!
Pane prosíme
dej nám k tomu potřebné milosti !
8.Postoj ke kříži
=================
Na křižové cestě stálo mnoho lidí a zřetelně se rýsoval jejich postoj ke kříži.
Hned na začátku Kristus naznačil, že kříž se přijímá mlčky, bez reptání jako
Boží vůle, jako prostředek spásy.
Matka a Veronika to uskutečnily. Jiní: jako Šimon – odmítají, jiní ho pokládají
za trest – právě jako ženy, které Krista oplakávaly. Cit a pláč – to není
správný postoj ke kříži. Kristus to odmítá: neplačte nade mnou, nad křížem! Ale
přijměte kříž, obraťte se, změňte své smýšlení – plačte nad sebou! Ne cit,
slzy, ale čin života, přijmout kříž, zemřít sobě.
Pane, nauč nás pravému chápání kříže.
Pane
prosíme dej nám k tomu potřebné milosti !
9.Věrnost kříži
===============
Opětným pádem pod křížem Kristus nám chtěl dát pochopit, že kříž je trvalou
součástí života. Nejen když přijde nemoc, starost, bolest, ale stále je zapotřebí
padat do země jako zrno! Tímto nám Kristus připomíná, že kříž nebyl jen epizoda
v jeho životě, ale že ho nesl stále – vždyť tak často říkal: Nepřišel jsem
konat vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal.
Padal jako zrno stále k zemi a umíral své vůli, sobě … Kristus nám říká:
vezmi denně, stále, trvale .. nejen o velikonocích, nejen v postě, nejen v
pátek – stále kříž a nes ho přes všechny pády – trvale – věrně až na Kalvárii k
bráně hrobu a vzkříšení. Jen chvilková ochota a nálada pro kříž, to nepomůže.
Pane, ať vždy znovu vstáváme s křížem, ať znovu odcházíme s ním za tebou …
Pane prosíme
dej nám k tomu potřebné milosti !
10.Ztráta všeho
===============
Ježíšovi vzali vše: šat, čest, svobodu a nechali mu jen kříž. Je to výmluvné,
abychom to pochopili: kříž je pro Krista souhrnem vůle Otcovy, on nic jiného
nechce, ostatního se vzdává. Kříž tedy není jen něco těžkého, bolestného – ale
znamená vzdát se své důstojnosti, být ochoten v očích lidí třeba ztratit vše,
nestrachovat se o to, co si lidé pomyslí –
ale držet se jediného” vůle Otcovy, s hlubokou vírou, že On se postará.
Pane, dej nám pochopit, že naše slabost odevzdaná do Tvých rukou je síla.
Pane prosíme
dej nám k tomu potřebné milosti !
11.Totálnost kříže
=================
V Getsemanech se modlil Ježíš: Otče, je-li možmo, ať mne mine tento kříž. Ježíš
prosil, váhal. Ale vůle Otcova byla kříž. A Proto Ježíš zcela totálně kříž
přijímá, už ho nechce odložit, nepřijímá ho jen svýma rukama, ale celým tělem,
celým životem. Nechce se od něj odloučit. Dává se na něj přibít, celou
postavou, pevně, aby vyjádřil: já a kříž tvoříme jednotu. Rouhači ho
vyzývali” sestup z kříže a my uvěříme! Ježíš však zůstává přibitý na kříži
v celých dosavadních dějinách spásy: na kříži v Eucharistii, kde se obětuje,
na
kříži ve své církvi, kde je ponižován a zabíjen…
Tak i my musíme přijmout kříž – nejen tak trochu,- ale celým srdcem, celou
bytostí, nejen na chvíli, ale celým životem – kříž vyžaduje tuto totálnost!
Pane, náš duch zajisté je hotov, ale tělo je slabé. Pane, posilni nás svým křížem.
Pane prosíme
dej nám k tomu potřebné milosti !
12.Vrcholná moudrost a síla Boží
================================
Kříž neznamená slabost a bezmocnost, neznamená jen pošetilost, neznamená jen
potupu, neznamená jen pády, neznamená jen bolest, utrpení a břemeno, neznamená
jen oběť.
Ale znamená odevzdat i svého ducha, svůj život do ruky Boží, znamená umřít!
Lidé se bojí smrti – té tělesné, ale bojí se i umřít sobě, svému já, prosazování
svého – drží se sami sebe!
Tady je klíč k pochopení kříže i cesta k jeho přijetí – umřít, pustit se sám
sebe, pustit se ne do vzduchoprázdna, do propasti, ale do ruky Boží.
To je ale jediná cesta k přijetí kříže, potupy, bolesti, utrpení …
Pane, do rukou tvých vkládáme, dáváme svůj život.
Pane prosíme dej nám k tomu potřebné milosti !
13.První
následovnice
=====================
Hned na začátku cesty Kristus dal na srozuměnou, že náš vztah ke kříži nemá být
jen meditace, úvaha, lítost – ale otevřené přijetí kříže. I písních, co
zpíváme, bývá vyslovena pouze bolest, lítost, slzy – ale nikde ani slovo o
přijetí kříže! Kristus nám zanechal kříž jako odkaz. Za svého života řekl:
vezmi denně!… Kdo nebere, není mne hoden! Proč Sedmibolestná? Matka se
zabitým synem? Má nás to dojmout? Ne! První následovnice! Otevřela náruč, nejen
sčítala rány, nejen líbala a slzami omyla – ale Krista v kříži zcela přijala. Je
to jako posmrtný Kristův vzkaz – nezapoměňte, ne plakat a rozlítostňovat se –
ale pochopit a chopit se – srdcem i rukama, celým životem!
Pane, dej ať chceme!
Pane prosíme
dej nám k tomu potřebné milosti !
14.Zrno padá do země
====================
Kříž znamená, že Kristus přijal vše, co bylo vůlí Otce, odevzdal mu i svůj
život. Nyní je už vše dokonáno. Tolikrát padal k zemi, abychom chápali, že zrno
musí přijít, padnout do země – a již padl
zcela do země, zmizel z jejího povrchu, ztratil se úplně. Teprve pak se totiž
může naplnit záchrana Boží, vzkříšení – ne uprostřed křížové cesty.
Bůh zachraňuje tam, kde vše lidské naše padlo, kde jsme do krajnosti vydali
sami sebe v hluboké důvěře jemu.
Pane, dej nám zcela pochopit tuto Božskou cestu a dej nám po ní jít!
Pane
prosíme dej nám k tomu potřebné milosti !
Závěr:
Pane, vidíme zřetelně tvou světlou postavu jdoucí s křížem před námi. I
když právě klečíme před Božím hrobem, víme, že ty jsi vstal z
mrtvých a vykoupil nás ze smrti hříchu. Tvá cesta, tvůj čin k nám volá, křičí!
A my děláme krok – my chceme i svůj kříž nést podle tvého vzoru, tak, jak ty
ukazuješ a s Tebou pak vstát k novému životu – životu věčnému.
Zůstávej s námi Pane, když neseme kříž na naší cestě životem! AMEN